Gastro-výlety po ČR: 5 lokálních specialit, které musíte ochutnat

Znáte ten moment, kdy se vracíte z výletu a z kufru auta se line tak intenzivní směs vůní, že by to probralo i mrtvého? Syrečky bojují o dominanci s čerstvým koprem, na sedadle spolujezdce trůní krabice s koláči a vy víte, že tenhle výlet stál za každou propálenou nádrž. Zapomeňte na chvíli na vymazlené pražské kavárny a unifikované menu, která chutnají všude stejně. Skutečné dobrodružství totiž nečeká v designových bistrech, ale na místech, kde se recepty dědí jako to nejcennější rodinné stříbro.

Gastroturistika není žádná věda. Je to prostě touha poznat kraj skrze to, co mají místní na talíři. Jídlo je totiž ta nejupřímnější forma kultury. Když ochutnáte něco, co se na stejném místě vaří už dvě stě let, propojíte se s tou krajinou víc než při prohlídce sebehezčího zámku. Pojďme se podívat na pětici lokálních pokladů, kvůli kterým se vyplatí nastartovat auto a vyrazit klidně hned zítra ráno.

Pravé krkonošské kyselo

Začneme pěkně zostra v horách. Pokud si myslíte, že polévka vás nemůže překvapit, pak jste ještě neměli v žaludku poctivé krkonošské kyselo. Tohle jídlo je v podstatě tekutý ekosystém severních Čech. Základem je chlebový kvásek, což je věc, kterou v běžných restauracích mimo region skoro nepotkáte.

Malé tajemství z kuchyně: Správné kyselo musí mít ten správný balanc mezi kyselostí kvásku, zemitostí sušených hub a jemností míchaných vajec na másle. Když je moc kyselé, zkroutí se vám pusa; když je málo, je to jen nudná bramboračka.

Vyspělé restaurace v Krkonoších, třeba kolem Jilemnice nebo Vrchlabí, si svůj kvásek hýčkají jako oko v hlavě. Některé kultury žijí desítky let. Když do takové polévky lžící hrábnete, ucítíte vůni lesa, kouře a těžké práce. Je to jídlo chudých horalů, které muselo zasytit na celý den v lese. A víte co? Funguje to skvěle i po celodenním výšlapu na Sněžku. 

Olomoucké tvarůžky v netradičním kabátě

Přesuňme se na Moravu, konkrétně na Hanou. Olomoucké tvarůžky buď milujete, nebo proklínáte. Nic mezi tím neexistuje. Tento jediný původní český sýr s chráněným označením má tak specifické aroma, že slabší povahy omdlévají už při otevření lednice. Ale nenechte se odradit prvním dojmem.

Pokud chcete zažít opravdový gastronomický šok v tom nejlepším slova smyslu, zajeďte si přímo do Loštic. Tady, v domovině A.W. Tvarůžků, totiž posunuli tenhle sýr na úplně jinou úroveň. Co byste řekli třeba na tvarůžkový štrúdl nebo slané tvarůžkové krémeše? Místní tvarůžková cukrárna je vlastně takový malý zázrak marketingu a chuti. Slaná chuť zrajícího sýra v kombinaci s listovým těstem a jemným tvarohem vytváří v puse neskutečný ohňostroj.

Někomu to může znít jako divočina, ale věřte mi, dává to dokonalý smysl. Je to jako s francouzskými plísňovými sýry – musíte k tomu prostě dozrát. A když už tam budete, spojte to s procházkou po Olomouci. Barokní kašny a genius loci tohoto města vám pomohou strávit i tu druhou porci, kterou si nepochybně koupíte s sebou domů.

Sladké nebe z Valašska

Teď něco pro ty, co bez sladkého neudělají ani krok. Valašský frgál. Ale pozor, není koláč jako koláč. Pravý frgál musí mít průměr kolem třiceti centimetrů, vážit zhruba kilo a hlavně – těsta je na něm poskrovnu, hlavní roli hraje náplň. Místní říkají, že dobrý frgál má mít tenký „břuch“ a pořádnou vrstvu posypky s máslem.

Tradiční debata se vždycky točí kolem náplní. Zapomeňte na mixování všeho dohromady. Pravý frgál je jednodruhový. Králem je hruškový z rozvaru ze sušených hrušek, těsně následovaný tvarohovým, makovým nebo povidlovým. Když zavítáte třeba do Velkých Karlovic, v pekárně hotelu Lanterna vás nechají nahlédnout pod ruce pekařkám, které tyhle skvosty tvoří.

Je fascinující sledovat tu lehkost, s jakou těsto vytahují do dokonalého kruhu. Používají lokální suroviny, pravé máslo a domácí sádlo, díky čemuž zůstane koláč vláčný i několik dní. Tedy pokud ho nesníte ještě teplý v autě, což se stává v devadesáti procentech případů.

Rybí hranolky z Třeboně

Když se řekne kapr, většina z nás si představí štědrovečerní večeři, kosti v krku a těžký trojobal. V Třeboni na to ale šli od lesa – nebo spíš od rybníka. V restauracích Šupina a Šupinka vymysleli před lety recept, který totálně změnil pravidla hry. Rybí hranolky.

Trik spočívá v tom, že se kapří filé nakrájí na tenké proužky, marinuje se v tajné směsi koření, kde nechybí česnek a kmín, a pak se obalí ve speciální směsi mouky a škrobu. Smaží se to prudce a krátce. Výsledek? Křupavá dobrota, kde díky vysoké teplotě zmizí i ty nejmenší mezisvalové kůstky.

Sedět na terase v Třeboni, koukat na hladinu Světa, přikusovat tyhle hranolky a zapíjet je vychlazeným pivem, to je čisté jihočeské štěstí. Je to skvělá ukázka toho, jak se dá zdánlivě nudná a přehlížená surovina proměnit v hit, na který se stojí fronty.

Nefiltrovaný ležák z Plzně

A když už jsme u toho zapíjení, nemůžeme vynechat Plzeň. Jasně, Plzeňské pivo zná každý a koupíte ho v každé samoobsluze. Jenže to, co si koupíte v plechovce, je pasterizovaný produkt určený k delšímu skladování. Skutečný klenot se skrývá v historických sklepích plzeňského pivovaru.

Nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák, stáčený přímo z dubových ležáckých sudů, je úplně jiné zvíře. Je to živý organismus. Má lehký kvasnicový zákal, plnější tělo a chmelová hořkost je tak sametová, že máte pocit, jako byste pili tekutý chleba. Ta atmosféra chladných sklepů, kde se teplota drží kolem nuly a kde ze stěn kape voda, tomu dodává neskutečný šmrnc.

Tohle pivo nikam neodvezete, musíte ho vypít tam, na místě. Je to esence českého pivovarnictví, která vám ukáže, proč je naše pivo slavné po celém světě.

Sbalte vidličku a jeďte

Česká republika je sice malá, ale gastronomicky neuvěřitelně pestrá. Každý region má své specifikum, svou chuť, kterou ovlivnila geografie, historie i povaha místních lidí. Cestování za jídlem navíc skvěle podporuje malé lokální producenty, pekaře, řezníky a pivovarníky, kteří do své práce dávají srdce.

Až budete příště plánovat výlet, neřešte jenom kilometry a památky. Podívejte se na mapu skrze žaludek. Najděte si místo, kde dělají ty nejlepší vdolky, kde točí pivo z malého pivovaru nebo kde pečou chleba v parní peci. Vždyť ty nejlepší vzpomínky z cest stejně většinou končí u stolu, obklopené vůní dobrého jídla a smíchem přátel. Tak kam to bude tentokrát?

Zdroje

• Krkonošské kyselo: Krkonoše.eu.
• Olomoucké tvarůžky: A.W. Tvarůžky Loštice.
• Valašské frgály: Východní Morava.
• Třeboňské rybí hranolky: Šupina a Šupinka.
• Plzeňský ležák: Pivovaru Plzeňský Prazdroj.